Hudební večírek

21. 03. 2014 13:37:37
Vyrazit si s přáteli na hudební večer do jakési lokální restaurace - poslechnout si skvělou amatérskou kapelku a vytančit obžerství několika svátečních dní - se zdálo jako prima nápad, jak se později ukázalo, jednalo se o zkušenost takového kalibru, že tím budeme jednou bavit ještě i cizí vnoučata.

Předpokládali jsme – mylně – že jako vždycky to bude pohodový večer a fajn prostředí. Vešli jsme do knajpy asi tak šestnácté cenové skupiny. Kapela už hrála, vmáčknuta mezi hrací automat a poslední volný stoleček. Ze stropu se valily kaskády vánočních koulí růžové a modré barvy – pozůstatek to prosincové výzdoby. Pěkně to kontrastovalo s hustou kouřovou clonou, fotbalovou výmalbou na jedné stěně a asi stovkou reklam na různá jídla na straně druhé. Pozeptali jsme se postaršího spiťara, co seděl sám u velkého stolu, zda by mu nevadilo, kdybychom si přisedli? Exnul pivo, zaplatit a odešel. Hm... Když jsme se usadili - potom co nás výčepák seřval, kam si to sedáme - a kouř se trochu rozptýlil, začali jsme si prohlížet zbytek osazenstva v knajpě. A jak už je nám vlastní, nebylo možné si několik výraznějších typů nepojmenovat. A bylo to proklatě těžké, protože lidí tam bylo asi třicet a převážná většina z nich si nějakou tu přezdívečku zasloužila.

Zcela masochisticky jsme zůstávali a nechali večer ubíhat, něco takového už se nám asi nikdy nepřihodí, tudy kráčí historická vzpomínka na nejhorší hospodu, do které se kdy podíváme. A naše solidarita s kapelou, ke které jsme patřili – a které byla pro tuhle díru šílená škoda - by nám ani nedovolila odejít dřív, než dohrají.

Absolutně nejotřesnější persóna celého večera byl mistr výčepu - říkali jsme mu Kaše – protože evidentně zcela na kaši byl a ještě vypadal jako ten zpěvák co o vaření kaše zpíval!

Kaše zjevně nepochopil, že není na rockovém koncertě, ale v práci a tak ho jakékoliv vyrušení velmi rozčílilo. Kamarádka, které si chtěla objednat pití byla odmrštěna slovy „ a to jsi přebarvená blondýna nebo jsi takhle blbá pořád?“ Pití nám přinesl jen jednou, a když odnášel prázdné sklenice /nové už nepřinesl/ tak vedl nesrozumitelný monolog, že jako jen ignorant mu to může postavit ouškem k němu. Taktéž při otázce zda bychom si mohli objednat nakládaný hermelín – jen několik minut mlčel, vypil dalšího panáka a vyfukoval kouř z cigarety. Potom co se ho na stejnou věc zeptal námi vyslaný člen kapely /doufali jsme, že ten by mohl mít úspěch, když tak pěkně hrají, že Kaše nic jiného nevnímá/ – taktéž na něho hleděl divně a vyfukoval oblaka dýmu - a po dlouhém mlčení mu řekl, že se dneska nevaří! V kontrastu s tím, že Kaše stál pod cedulí v zářivých barvách, která nabízela domácí pizzu se sloganem „ tady nebo do krabice s sebou“ – to vyvolala další hysterickou salvu smíchu.

Se zvrhlou radostí jsme očekávali další průběh večera. Dokonce se nám podařilo dostat něco k pití, Kaše si asi spletl stoly, ale nám to bylo jedno, jemu ještě víc.

Začalo se mohutně trsat, paní v krajkové blůzičce otřesně průhledného typu vyšponovala prsa, skopla dřeváky a začala tančit dupáka od výčepu až ke dveřím knajpy – v polovině cesty se z bílých ponožek staly nenávratně černé.

Čáryfuk od vedlejšího stolu se vymrštil, odhodil bundu z leštěné koženky a dal se taktéž do tance. Kaše se splašil a začal po lokále roznášet piva s panákem, nám jako již tradičně, nedonesl nic. Kapela spustila Kabáty, povstala půlka knajpy a začal dupák na druhou, paní Ředkvička pohazovala hlavou, až jsem si jednu chvíli myslela, že bude potřebovat límec, aby vůbec dokázala dojít domů.

Paní Smrtka, která byla tak strašlivě hubená, že oblečení na ní plandalo jako stanová plachta, pohodila šedou kšticí, dopila poslední zelenou a vyrazila. V kouři se něco zalesklo a chvilku se zdálo, že nese přes rameno kosu.

Ovšem kouř asi dělal starosti i jiným, takže uprostřed ledna, někdo rozrazil dveře a tak už zůstaly až do našeho odchodu, dovnitř se navalila zima, kouř se srazil s venkovní mlhou a začalo pršet. Do lokálu vešla místní kráska a její psí gang. Pučmeloun od vedlejšího stolu vytasil několik tenisáků a mezi skotačící skupinou tanečníků se začali skotačit ještě pejsánci, snažíce se chytit metané tenisáky. Projít na záchod bylo o život. Buď se po vás sápal některý tančící šamstr, nebo skákali čoklové. Přilepila jsem se k židli a několik minut jsem se snažila odtrhnout, psí smečka probíhala slalom mezi stoly, kamarádku to stálo punčocháče. Kaše pařil, že si ani nevšimnul, že za výčepem si Špinavá ponožtička sama dolévala pití.

Po jedenácté hodině kapela dohrála, posbírali jsme svých pět švestek, Kaše kupodivu dokázal spočítat náš účet, který byl ale směšně nízký, protože víc pití, natož něco k zobání, jsme z něho skutečně vyrazit nedokázali.

Domů jsem dorazila vyuzená jako uzenka a ještě v noci jsem se celá vydrhla a dala prát všechno co jsem měla na sobě. Nad ránem mě vzbudil vlastní hlasitý smích – zdálo se mi jak Čáryfuk míchá v kotli kašičku, paní Ředkvička trsá kolem a přilévá tam zelenou, kterou ji proti podpisu vydal mistr Kaše!

Autor: Zdenka Bellingerová | pátek 21.3.2014 13:37 | karma článku: 14.83 | přečteno: 513x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Ladislav Jakl

Dělají z nás ženy! Nebo jen hlupáky?

Jsme všichni obětmi tajemného spikleneckého experimentu, kdy pomocí přísad do potravin globální vládci nadělají z chlapů zženštilé hermafrodity, neschopné plodit děti?

28.3.2024 v 18:55 | Karma článku: 22.19 | Přečteno: 327 | Diskuse

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 41 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 24 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 15.13 | Přečteno: 288 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 19.76 | Přečteno: 505 | Diskuse
Počet článků 91 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1264
I když tančíš s ďáblem, ďábla nezměníš

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...