Slunce, seno, autobus

16. 11. 2012 14:15:32
Nízkonákladové letenky jsou super, podívat se na pár dní někam ven a nemuset to plánovat jako Hannibal překročení Alp. Co už ale není tak fajn, jsou povětšinou příšerné odletové časy, kterými je nízká cena vykompenzována. Není nad to o půlnoci padnout do postele, za dvě a půl hodiny vstát, doplácat se noční sockou na letiště a tam na záchodě zjistit, že na vašich kruzích pod očima by se klidně mohl pohoupat šimpanz ...

Když ovšem letenky tak snadno k dosažení nebyly, odjely jsme na týdenní zájezd po Itálii pěkně autobusem, s průvodcem, zábavnými řidiči a osazenstvem, jehož část byla jako z hororu. No a já tomu taky moc nepřidala. A tak jsme ve 2 ráno vystoupili ve Veroně, kterou jsme měli při cestě, že se tam i takhle v noci aspoň trošku projdeme a začneme chytat atmosféru. Což zvlášť velmi vítal pán s velkou ledvinkou kolem pasu, protože změna polohy ze sedu na chůzi mu pěkně rozhýbala útroby, takže si s radostí ulevoval a usmíval se přitom na celé kolo. Než jsem se stihla znechutit, tak nám nad hlavou začali létat netopýři a já si zaječela, až se Juliin balkónek otřásl a pána úlekem meteorismus přešel.

Ubytovali jsme se kousek od Neapole a už ráno se nám začínají rýsovat charaktery, asi nejvýrazněji působil pár, kterému jsme přezdívali „duo šinken“, při snídani si pěkně nabrali šunčičku a loupáčky do zásoby, do igeliťáčku, aby se to líp neslo a pozdě odpoledne se do té lahůdky zakousli. A to ještě netušili, že ty loupáčky co si ráno nabrali pod salámek, jsou dokonce s čokoládovou náplní. Nic jim to nevadilo, druhý den si pěkně nabrali znovu.

Těžko říct jak asi ostatní spolucestující říkali naší trojici, ale my si pojmenovaly ještě pár lidí - takovému velmi „přírodnímu“ páru jsme říkaly Rokeři, mladík si týden nepřevlékl tričko bez rukávů a kraťásky a oba měli o hygieně tak nějak celkově velmi povrchní povědomí. Jeden starý pán co si všechno natáčel na super moderní kameru, taky neměl nic na převlečení a tak jediné co měnil, byl kryt na brýlích – žlutý za zelený a naopak. Pak tam taky byla dvojice kamarádek - starších tetek v šatovkách – ty jsme si přejmenovaly na Aťky, byly maličké a soudkoidní, no prostě celá včelka Mája. Aťky ještě zároveň patřily do gangu nosiček „zabíječů vášní“ - bylo šílené vedro a ony stále tvrdošíjně do sandálků nosily silonové ponožtičky, které jim rozdíraly nohy a jistě to celkově musel být ohromný komfort! Není nad to, když nožka dýchá.

V Pompejích, kde teda mimochodem bylo asi tisíc stupňů vedra a absolutně splavení jsme byli všichni, tak švihák s kamerou ani tehdy neodložil špinavou bundičku a dámy měly předpisově zařízlé fusekle, jedna z nich pak zalovila v záňadří a vytáhla ovlhlý papírový kapesníček, setřela pot z čela a ten mokrý žvaneček opět uložila mezi prsa. Tak nějak mi to utkvělo víc než vyprávění o amfiteátru u kterého jsme stáli.

Za pět dní, co zájezd trval, jsme toho všichni viděli, zažili a slyšeli hodně. Byl to první výlet do Itálie a její krása mě nutí se tam vracet, ale tentokrát už bez toho požitku vidět, jak na cestě domů o jedné pauzičce na odpočívadle Aťky vytáhly v utěrce zabalenou šumavu, jedna si zapřela pecen o prsa a zakrojila – druhé Aťce ale podala jen velmi precizně seříznuté kůrky, protože vnitřek krajíce se beznadějně vydrobil na zem...

Bylo možné si ze zájezdu objednat dvd, ale ještě nikdy jsem nenašla morál si to pustit celé. Hned na začátku je slyšet úžasná vydrnkávanda na kytárku doprovázená zpěvem italského Vaška a Evy a na pozadí průvodce hučí do kamery, že za rohem je socha Dante Oooolighieriho. A když pak přeskočíte část, kdy se kamera klepe tak, že máte pocit, že jste spadli do mixéru, tak se vyostří záběr na terasu nad mořem, kde zmožení turisti čekají na žvanec a nadšený hlas řičí „ áááá vidím, že naši klienti si dávají pizzu“

A to byl mám pocit teprve druhý den, takže co je tam dál uchováno za poklady netuším, ale teď nastává období dlouhých večerů, tak možná ....

Hmm, ale opravdu jen možná ....

Autor: Zdenka Bellingerová | pátek 16.11.2012 14:15 | karma článku: 13.20 | přečteno: 888x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 16 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 10.81 | Přečteno: 196 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 15.24 | Přečteno: 330 | Diskuse

Olča Vodová

zdánlivě zadarmo

(svoje slunce si musíme najít sami, pokud ho nemůžeme najít, hledejme ho v sobě...,svoje slunce si musíme najít sami, pokud ho nemůžeme najít, hledejme ho v sobě...)

27.3.2024 v 21:18 | Karma článku: 4.98 | Přečteno: 98 | Diskuse

Karel Trčálek

Jak se pracovníci ve školství pomstili uličnímu výboru iFčil oslavujícímu Karlův úspěch

No, mám-li být upřímný, pomsta to byla hodně sladká. Však se taky hned ze všech stran slétly vosy a začaly si dávat do trumpety tak, že se div v té slaďounké šťávičce neutopily....

27.3.2024 v 10:51 | Karma článku: 30.70 | Přečteno: 560 | Diskuse
Počet článků 91 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1264
I když tančíš s ďáblem, ďábla nezměníš

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...